Abstinenti

30. srpna 2012 v 19:41 | Hizukimaru
Ahojky, mám tu jeden nápad. Nevím, jak se vámto bude líbit, doufám že bude :D Komentáře potěší, určitě mi řekněte, jestli chcete pokračování, nebo jestli s tim mám praštit ;)


Abstinenti

Udýchaný černovlásek vysíleně padl do peřin. Na rtech měl jemný úsměv, oči zavřené. Hned na to vedle něj do polštáře zabořil obličej druhý tmavovlasý. Stejně jako jeho mladší bratr i on zrychleně a prudce dýchal.

"Sakra!" Zavrčel rozladěně mladší z nich.

"Sakra, VŽDYCKY to dopadne takhle! Ať se snažíme jak chcem!" Nadával dál. Jeho bratr se pootočil tak, aby mu viděl do tváře.

"Tak prostě něco děláme špatně." Chvíli bylo ticho. Mladší jen tiše zíral do stropu a vypadalo to, jakoby nad něčím přemýšlel. Po chvíli se i ozval.

"Ty, Itachi, něco mě napadlo…"

"Hm?" Tvářil se podezíravě a skepticky. To na lidech Sasuke prostě nesnášel. Odsoudí jeho názory ještě před tím, než je vyřkne.

"Prostě se odmilovat…" Jeho starší bratr párkrát nechápavě a částečně i pobaveně zamrkal.

"Cože?"

"Odmilovat." Itachi se ušklíbl a přitiskl si dlaň na stále ještě rozpálené čelo.

"Moc sleduješ pohádky, bráško."

"Necháš mě to do prdele dopovědět?" Vyjel po něm zlostně. Dneska neměl moc trpělivou náladu. Itachi se krátce a nevěřícně zasmál.

"Tak si tu kouzelnou kytku klidně hledej, mě to nevadí… no dobře povídej." Zmlkl, když ho Sasuke začal vraždit pohledem.

"Musíme s tím prostě přestat, na tom se shodneme. A uděláme to prostě tak, že musíme přestat chtít jeden druhýho."

"A jak toho chceš, proboha, dosáhnout, hm?"

"Všema možnejma způsobama… jakkoliv. A uděláme si určitý pravidla, který když porušíme, tááák…"

"Tak?"

"Já nevim, pomoz mi taky trochu!"

"No… tak budem muset jít třeba někam pracovat…"

"Do bordelu?"

"Jo, to je dostatečně odrazující. Tak dál, pořád jsi mi to ještě úplně nevysvětlil, nii-san." Sasuke přikývl a pokračoval.

"Některý pravidla si sepíšeme, některý si prostě doplníme časem podle nutnosti."

"Dobře tak… jak chceš začít?" Usmál se Itachi. Musel uznat, že nápad jeho mladšího bratříčka nebyl tak docela od věci. Sasuke ho prozíravě sjel pohledem.

"Tak já bych začal tím, že se oblékneš a slíbíš, že se už přede mnou nikdy nesvlíkneš, jasný?"

"Dobře, ale ty zas slíbíš, že už nikdy neskončíme v posteli, jo?" Sasuke přikývl, ačkoliv mu to bylo dost proti srsti. Ale přestat s tím museli, komplikovalo jim to oběma život. O tom se rozhodli už před rokem a půl. Zkoušeli se i odstěhovat dál od sebe, ale jenom jeden druhého znovu po delší době uviděli a jejich sebekontrola byla zcela ta tam.



*****



"Takže." Itachi se posadil ke stolu. Měl na sobě bílou mikinu a tmavé tepláky. Právě přišel ze sprchy, o čemž svědčily jeho černé, dlouhé, mokré vlasy, které měl rozházené po zádech. Dlaně si hřál o malý, barevný hrnek s kávou. Sasuke už na něj u stolu čekal. Taky se už osprchoval.

"Mám návrh, Sasuke."

"No?"

"Jestli toho chceme nechat, musíme si prostě někoho najít…"

"NE!"

"Sasuke!"

"Ale sakra to je…"

"Nic to není. Prostě nám to může pomoct." Mladší Uchiha zkroušeně, poraženecky sklopil hlavu.

"No dobře."

"Můžeme vybrat jeden druhýmu… nebo si to od druhýho alespoň nechat schválit." Sasuke přikývl. Itachi měl pravdu.

"Takže to co si slíbíme, ano?" Navrhl mladší. Itachi přikývl.

"Povídej."

"Tak něco už jsme si řekli. Máme zákaz se před sebou svlíknout, ze začátku je zakázaný I do půlky těla. Potom, nesmíš se mě dotýkat. VŮBEC. Ani já tebe. Dál taky neexistuje bratříček, nii-san, bráška, Itachík ani podobný příšerný hybridy našich jmen, prostě Sasuke a Itachi, jasný?"

"Dobře. Mám další. Při našem rozhovoru se OBA musíme vyvarovat témat vázající se se sexem, nebo k tomuhle tématu vedoucí." Povzdychl si přísně Itachi a lehce přivřel oči. Pak se lehce napil z hrnku a podepřel si dlaní čelo. Sasuke bezděčně sledoval Itachiho prsty, když si je vpletl do dlouhých, leskle černých vlasů s kovově modrým odleskem. Pak zaklel.

"Víš co? A když budu mít chuť ti říct jak strašně tě miluju a jak mě přitahuješ, řeknu pravý opak, jo?" Když jeho starší bratr přikývl, odsunul se Sasuke prudce ze židle a rychle odcházel z místnosti.
"Pak ti musim říct, že tě k smrti nesnášim!" Zavrčel, rozčilen sám ze sebe a vyběhl po schodech do svého pokoje.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jitřenka Jitřenka | Web | 30. srpna 2012 v 22:18 | Reagovat

To je supr!Pokráčko musí být!:)

2 Ku-li-na Ku-li-na | Web | 31. srpna 2012 v 7:47 | Reagovat

Krásný blog.

3 alisa44 alisa44 | Web | 31. srpna 2012 v 21:47 | Reagovat

tek konec je nejlepší :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama