Vzpomínky

14. února 2012 v 18:26 | Koroshi Hizukimaru |  Moje kecy
Ráda bych, aby všichni, co to čtou doteď, četli tenhle příběh až do konce. Dívka, jejíž příběh to je, si to zaslouží.

Radku jsem poznala minulý rok na koňském táboře. Zdála se mi sympatická, a tak jsem se s ní začla přátelit. Poznala jsem jí blíž. Ke konci našeho pobytu mi ale sdělila něco, co mi naprosto vyrazilo dech. Pokud jste se rozhodli mé kamarádce věnovat čas, který si podle mě zaslouží, přečtěte si, co mi v kostce říkala celou tu dobu. Sice v náznacích, ale doufám, že jsem si to dala správně dohromady.
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°


Ahoj. Jsem Radka. Poměrně normální holka s poměrně normálním jménem. Různorodejma koníčkama a mnoha sny. A... jsem nevyléčitelně nemocná. Ale to není to, co bych chtěla lidem ukázat.

Mám vlastní zkušenost s určitým problémem. A proto bych vám chtěla poradit. Mnoho lidí se nechává strhnout davem. Myslí si, že nemůže měnit to, co dělají. Ale je důležit si uvědomit, že každý den, hodinu i minutu píšeme svou minulost. Nevíme sice, kam naše cesta povede, ale můžeme jí vést do určitého směru. Minulost je daná. Je to fakt. Nedá se s ním hnout. Pevně přikovaný bod. Ale pamatujte na to, že kdokoliv jej může zjistit, někdo vás dokonce může následovat. Snažte se tedy dělat si minulost jen takovou, aby ste se jí nemuseli bát. Abyste nikdy nelitovali toho, co jste udělali... Protože tak se stanete lepšími... A dnešní svět potřebuje lepší. Je mi líto, že si to vezme k srdci jen několik lidí... a to jen proto, že mám smutný příběh. Měly by se poslouchat i ti zdraví. Myslete zkrátka na minulost, na to, že v budoucnosti tu minulost všichni VLASTNÍMA rukama tvarujete.

Ahoj. Jsem Radka. Poměrně normální holka s poměrně normálním jménem. Různorodejma koníčkama a mnoha sny, které se mi nikdy nesplní. A... jsem nevyléčitelně nemocná. ... Jsem Radka. Poměrně normální holka s poměrně normálním jménem. - A umírám. Ale to není to, co bych chtěla lidem ukázat...

Tohle je příběh mojí kamarádky. je to vše pravda... bohužel. I kdybych někdy nejradši věřila opaku. Poprosila mě, abych to dala vědět ostatním lidem. Abych to vyřídila. Tenhle rok jedu na ten tábor znovu. Milovala koně... dívala jsem se na seznam účestníků, přihlášených... její jméno tam nebylo. Ale vím, že ONA by si ten tábor utéct nenechala...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Loretten Loretten | Web | 14. února 2012 v 19:21 | Reagovat

To je tááááááááááák dojemnýýýýýý

2 Jolinka Jolinka | Web | 14. února 2012 v 20:18 | Reagovat

:'( :'(

3 Cann ♥SB♥ Cann ♥SB♥ | E-mail | Web | 14. února 2012 v 20:36 | Reagovat

to je smutný ;(

4 Hizukimaru Hizukimaru | Web | 14. února 2012 v 21:03 | Reagovat

To jo... ale nejhorší na tom je, že je to pravda :-(

5 Cann ♥SB♥ Cann ♥SB♥ | E-mail | Web | 14. února 2012 v 21:30 | Reagovat

tak tak ;(

6 lexi lexi | Web | 15. února 2012 v 14:48 | Reagovat

fakt krutý musí to být pro Tebe hrozný

7 leiko-sama leiko-sama | Web | 16. února 2012 v 11:31 | Reagovat

fůh, tak tohle, ty mi dáváš, smutné:( ..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama